Podcast
Echo Podcasty
Hosted by Echo Media · CS
Audio a video obsah od redakce deníku Echo24.cz a Týdeníku Echo.
• Echo Porada
• Hrot Pavla Štrunce
• Echo Salon
• Muži za pultem
• Výpravy Jiřího Peňáse
• Pravda neexistuje TM
• Minulost není historie
77episodes
Episodes
Newest firstAll episodes
Euro není cestou k větší prosperitě, koruna obstála v pandemii i válce, říká Kovanda
2d ago00:27:45Tap to summarizeKoruna není překážkou rozvoje české ekonomiky a přijetí eura by v současné situaci vedlo k vyšší inflaci. V rozhovoru pro Hrotcast to říká hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda. Kriticky se vyjádřil i k poplatkům ve třetím pilíři penzijního spoření, které podle něj dlouhodobě zvýhodňují finanční instituce na úkor střadatelů.Debatu o euru znovu otevřel prezident Petr Pavel, který opakovaně vyzývá k diskusi o vstupu České republiky do eurozóny. Podle Kovandy ale k přijetí Eura není důvod: „V tuto chvíli není důvod přijímat euro, protože jeho výhody nepředčí nevýhody, které spočívají například ve ztrátě nezávislé měnové politiky," podle něj by Česká republika s eurem čelila vyšší inflaci, protože by musela přijmout nižší úrokové sazby Evropské centrální banky. „Pokud někdo tvrdí, že bychom s eurem neměli vyšší inflaci, musí zároveň říkat, že máme dnes zbytečně vysoké úrokové sazby,“ řekl.A mluvilo se i připravovaných změnách poplatků ve třetím pilíři penzijního spoření. Kovanda podporuje snahu vlády o jejich omezení a souhlasí s kritikou, že současný systém příliš zvýhodňuje finanční instituce. „Ukazuje se i na základě zkušeností ze zahraničí, že poplatky mohly být nastaveny příliš vysoko. To demotivovalo lidi, aby si touto formou na důchod spořili,“ řekl.Podle analýz mohou současné poplatky připravit střadatele během dlouhodobého spoření o více než polovinu budoucích výnosů. „Skutečnost, že po 35 letech spoření klient odevzdá více než polovinu naspořené částky na poplatcích, je těžce obhajitelná." Přesto nepředpokládá, že by změna zásadně poškodila bankovní sektor. „Banky jsou v České republice dobře kapitalizované a ziskové. Myslím si, že mají dostatečný polštář na to, aby přiměřené snížení poplatků zvládly,“ dodal.
Transcribe →
Má Ukrajina problém s nacionalismem, nebo s fašismem? Proč potřebujeme pravicový populismus? Je trapnější Pavel, nebo Babiš?
2d ago00:37:43Tap to summarizeCelý podcast sledujte na http://www.Echoprime.czO co jde ve sporu mezi Ukrajinou a Polskem? Válčící země vzdala hold jednotkám, se kterými mají Poláci historicky problém. V Polsku se proti tomu vzedmul odpor napříč politickým spektrem. „Paměť na druhou světovou válku v Polsku a na Ukrajině je velmi nekompatibilní. Ukrajinci meziválečnou a válečnou Ukrajinskou povstaleckou armádu vnímají jako významný mezník v jejich boji za nezávislost. Poláci ji mají především za strůjce genocidy na polském obyvatelstvu,“ říká Maciej Ruczaj.Trvá spor o to, kdo pojede na summit NATO – prezident, nebo premiér? Obě strany si našly „své“ ústavní právníky, kteří potvrzují jejich postoje. „Pavel říká – podívejte se, já tomu NATO rozumím, byl jsem předsedou jeho vojenského výboru, oni mě tam nechtějí pozvat. To je hra na emoce, ne na fakta,“ tvrdí Dalibor Balšínek.Jaká je stinná strana empatie? Z definice je nespravedlivá, dokazuje ve svém textu v týdeníku Adam Růžička. Salon o Václavu Klausovi připomíná, že byl provokatérem, který nikdy svému publiku nepodlézal. A co chce Trump a jeho lidé budovat v Albánii?Na Echo Poradě diskutují Maciej Ruczaj, Daniel Kaiser, Adam Růžička a Dalibor Balšínek.X: http://twitter.com/echo24czFacebook: http://twitter.com/echo24cz
Transcribe →
Klaus, velký český samotář
3d ago00:28:21Tap to summarizeV pátek 19. června oslaví 85. narozeniny jeden ze zakladatelů moderního českého státu Václav Klaus. Pojali jsme to jako příležitost promluvit o Klausově dvojjediném významu politika a intelektuála, který do veřejného prostoru dodnes rád vstupuje s provokativními, někdy prorockými názory. Pozvání do Salonu Echa přijali dva ekonomové: letitý Klausův spolupracovník Dušan Tříska a Pavel Kysilka, bývalý viceguvernér centrální banky a posléze generální ředitel České spořitelny. Sestavu doplňují dva Klausovi kolegové a občas oponenti v politice, Petr Nečas a Milan Uhde.
Transcribe →
Naše pojetí národa odpovídá německému Blut und Boden (krev a půda). Proto jsme Židy žijící v Čechách nikdy nevzali za své
5d ago00:25:29Tap to summarizeV souvislosti s počtem obětí nacismu za II. světové války v českých zemích – z nichž většina byli Židé - se často hovoří o „našich Židech“. Tento termín zazněl i v debatě o vhodnosti konání sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení v Brně. Ovšem koho pokládáme za „našeho“ se odvíjí od toho, jak chápeme národ. Naše pojetí národa se odehrává ve smyslu německého „Blut und Boden“, tedy krev a půda. Máme za to, že český národ tady byl od nepaměti – nebo přinejmenším od 6. století n.l. Na svoji historii stále nahlížíme skrze národovecké příběhy Aloise Jiráska. Přitom v té době šlo jen o určitou etnicitou skupinu s nám ne zrovna snadno srozumitelným jazykem. Etnická skupina ale ještě není národ, tak jak mu dnes rozumíme. Jednou z důležitých definic národa je totiž třeba rovnostářství – tedy že všichni jeho příslušníci jsou chápáni jako jeden druhému rovní. Proto „naši Židé“ ve skutečnosti nikdy nebyli „naši“.Stejně tak je zcela falešné tvrzení - které většina politiků opakovala při naší nekritické a mezi státy Evropské unie zcela ojedinělé podpoře izraelských vojenských operací v Gaze - o naší „tradiční podpoře Izraele“. Tito politici narážejí na naše dodávky vojenské techniky Izraeli po skončení II. světové války. Ale v tom hrál určující roli SSSR a jeho zájmy. Sovětský svaz podporoval Izrael, aby oslabil vliv Británie na Blízkém východě. Navíc nebylo vyloučené, že Izrael bude socialisticky orientovaný stát. ČSR byla v tom jen nástrojem sovětské politiky. Když se Izrael začal orientovat prozápadně, podpora skončila a SSSR začal podporovat arabské hnutí a jeho protiimperialistický boj. Od té doby jsme dlouhá desetiletí pomáhali Organizaci pro osvobození Palestiny a oslavovali jejího vůdce Jásira Arafata. Čili pokud je nějaké podpora z naší strany v tomto regionu tradiční, je to podpora Palestinců.
Transcribe →
Čím je vydíratelný Babiš? Proč vadí jeho pravá ruka Tünde Bartha?
1w ago00:37:51Tap to summarizeCelý podcast sledujte na http://www.Echoprime.czZaplaví Česko až stopadesátimetrové supervětrníky? Vláda o nich nerozhoduje úplně dobrovolně. „Jsme pod ostřížím dohledem Evropské komise, která pojala podezření, že vláda pro větrníky neplane a zákulisně jí vyhrožuje zastavením dotací,“ říká Daniel Kaiser. Údajně může jít až o sto miliard korun. Premiér Babiš je tímhle zranitelný a vydíratelný.Vedoucí úřadu vlády Tünde Bartha je trnem v oku mnohým. Začínala u Zdeňka Bakaly, pracovala pro Agrofert v Maďarsku a nyní je pravou rukou Andreje Babiše. „Dělá reorganizaci, aby vláda nadále nebyla rukojmím státní správy. Je to naprosto legitimní věc,“ říká Dalibor Balšínek. „Jde tak o věc legitimity. Jsme v demokratické společnosti, vláda je nějakým způsobem volená a odvolatelná,“ myslí si Jiří Peňás.Je česká protidrogová politika v pořádku, nebo je potřeba ji změnit? A jak promění Velkou Británii vražda Henryho Nowaka a přístup policie?Na Echo Poradě diskutují Jiří Peňás, Daniel Kaiser, Adam Růžička a Dalibor Balšínek.X: http://twitter.com/echo24czFacebook: http://twitter.com/echo24cz
Transcribe →
Když slova zlevní: univerzity čeká největší proměna od jejich vzniku
2w ago00:28:51Tap to summarizeKdyž slova zlevní: univerzity čeká největší proměna od jejich vzniku„Žiji v zemi, kde jsou váha a radioaktivita slov daleko větší než jinde,“ pronesl 15. října 1989 Václav Havel. Dnes slovo svou radioaktivitu ztratilo. Je všudypřítomné, levné, podléhá inflaci. Nejinak je tomu s informacemi. A slova mezitím začal vyrábět stroj. To nemůže nezasáhnout instituce, které jsou na práci se slovy založeny. Jak upozorňuje Ethan Mollick ve své knize Život a práce s AI. Co-Inteligence, třeba vysokoškolští učitelé tvoří většinu z dvaceti profesí, jejichž pracovní náplň se nejvíce překrývá se schopnostmi umělé inteligence.Přirozeně z toho neplyne, že budou vysokoškolští učitelé nahrazeni; zastávají více úkolů než jen předávání informací. Přesto lze očekávat, že vzdělávání čeká hluboká proměna. Ostatně už dnes některé školy ruší eseje či bakalářské práce. Jenže právě schopnost napsat delší souvislý text, formulovat argument a dovést jej k závěru byla dosud považována za jeden z hlavních výstupů univerzitního vzdělání. Vycházelo se přitom z předpokladu, že absolvent bude podobné dovednosti uplatňovat i ve svém profesním životě. Pokud však tento předpoklad padá, bude třeba nově promyslet sám smysl studia.Netřeba však mluvit jen o rozvratu. Díky umělé inteligenci možná právě splaskává jedna bublina. Tlak na stále vyšší podíl vysokoškolsky vzdělaných lidí vedl k tomu, že některé školy produkovaly stále více titulů, jejichž skutečná hodnota byla sporná. V tomto smyslu vítá nástup umělé inteligence německý klasický filolog Michael Sommer. „Kvalifikace, které existují pouze na papíře, rychle ztrácejí hodnotu. Umělá inteligence nutí univerzity k upřímnosti, které se po desetiletí vyhýbaly: vysokoškolský diplom je důkazem znalostí jen tehdy, pokud tyto znalosti skutečně existují. Masová univerzita požírá své děti – a umělá inteligence jí k tomu dodává nástroj,“ poznamenává.Tuto logiku můžeme uplatnit šířeji. Umělá inteligence připomíná studentům i vyučujícím, že generování textů z jiných textů ještě není myšlení. Pokud dokáže jazykový model relativně snadno vytvořit odborně znějící shrnutí, kompilaci či literární rešerši, vyvstává otázka: V čem vlastně spočívá intelektuální přínos? Umělá inteligence tak může zvýšit nároky zejména na humanitní vědy. Ty budou muset přesvědčivěji ukázat rozdíl mezi reprodukcí existujících významů a skutečným porozuměním, mezi kompilací a originální myšlenkou. Nejde však jen o otřes jedné instituce. Znovu se ukazuje něco, co platilo už od vzniku univerzit. Otázka po smyslu univerzity je nakonec otázkou antropologickou. Co vlastně znamená myslet? A co je na člověku nenahraditelné? Možná právě dnes zjišťujeme, že tradiční antická definice člověka jako bytosti nadané řečí není tím nejlepším výměrem.
Transcribe →
Češi v Bruselu rozjeli tichou revoluci. Chtějí Evropě vrátit vliv ve světě, říká šéf EGAPu Havlíček
2w ago00:41:18Tap to summarizeEvropa podle šéfa státní exportní pojišťovny EGAP Davida Havlíčka ztrácí ekonomický vliv ve světě a nedokáže konkurovat Číně ani Spojeným státům. Český EGAP proto přišel s iniciativou, která má propojit evropské exportní instituce s evropským rozpočtem a posílit financování evropských firem v zahraničí.„V roce 2010 měla Evropa i Čína v Africe podobný podíl na trhu. Po deseti letech byla Evropa na dvaceti procentech a Čína na šedesáti,“ řekl Havlíček v novém Hrotcastu. Český návrh už podle něj podpořilo 25 evropských exportních institucí a dostal se i do debat o novém evropském rozpočtu po roce 2028. Klíčovou roli má hrát Evropská investiční banka, která by pomáhala přebírat část rizik exportních projektů. „Draghi napsal zprávu o tom, co Evropě chybí. My jsme řekli: pojďme to odpracovat,“ uvedl Havlíček.EGAP zároveň vidí obrovskou příležitost v poválečné obnově Ukrajiny. České firmy podle něj získávají náskok tím, že v zemi působí už během války. Speciální Fond Ukrajina už podpořil český export za téměř dvě miliardy korun.„Kdo tam dnes je, bude mít největší šanci získat největší část koláče při obnově země,“ říká Havlíček a rekonstrukci Ukrajiny označuje za „investiční projekt století“. Podle něj se Evropa zároveň musí připravit na tvrdší ekonomickou soutěž se Spojenými státy. „Američtí ‚cowboys‘ přijedou do země, vyskládají miliony dolarů na stůl a kritické suroviny koupí. Evropě je často vykoupí před nosem,“ varuje.Vedle Ukrajiny chce EGAP pomáhat i českým firmám zapojeným do dostavby Dukovan. Státní pojišťovna má firmám usnadnit financování investic potřebných pro účast na projektu. „Dodavatelé z jiných zemí podobnou podporu dostanou. Nechceme, aby české firmy byly v nevýhodě,“ dodal Havlíček.
Transcribe →
Je to smrdutá díra. Británie jako nový symbol politické nestability
2w ago00:28:53Tap to summarizeKdysi byla symbolem politické nestability Itálie. Nyní je to Velká Británie, kde se střídají ministerští předsedové jako na běžícím pásu. Momentálně bojuje o svůj politický život nepopulární labourista Keir Starmer, jehož se chce strana zbavit a doufá, že výměnou lídra se znovu posune v průzkumech na přední příčky, kde ji nyní ohrožují ostře nastupující zelení. I konzervativci bojují o své tradiční místo v politickém duopolu, na pravici se je snaží nahradit Reform UK Nigela Farage. A do toho všeho se snaží prorazit ještě Liberální demokraté. Chaos trvá minimálně od brexitového referenda před deseti lety. O tom, proč je Británie ve vleklé krizi, hovoříme s historiky Martinem Kovářem a Hynkem Fajmonem, politologem a publicistou Alexanderem Tomským, který v Británii dlouhá léta žil, a ekonomem Petrem Bartoněm.
Transcribe →
Proč změkčilí Češi milují oficíry? Absurdní boj o odkaz Václava Havla
2w ago00:44:18Tap to summarizeCelý podcast sledujte na http://www.Echoprime.czJsou Ukrajinci odolní? Ano, co jim zbývá. Kdyby byla válka u nás, bylo by to podobné. „Nic jiného by nám nezbylo, lidé chtějí přežít, takže jsou rezilientní. Ale jakou cenu zaplatíme, když chceme společnost převádět do neustálého módu připravenosti na nějaký konflikt. Neříkám, že odolnost je špatná, ale všechny podobné velké módní pojmy mají nějakou odvrácenou stránku,“ říká Tereza Matějčková.Pomohla by v budování odolnosti povinná vojna? „Já tvrdím, že společnosti chybí společné prožívání, pocit sounáležitosti, protože je viditelný ten silný individualismus. Smysl vojenské služby bych viděl primárně v posilování společenského vědomí, které chybí,“ soudí Dalibor Balšínek.Jsou Češi změkčilí? A proč si potom oblibují muže v uniformách, jakým je třeba končící náčelník generálního štábu Karel Řehka? Konec kavárenského života v podniku Dagmar Havlové. Boj o odkaz Václava Havla připomíná absurdní drama.Na Echo Poradě diskutují Tereza Matějčková, Jiří Peňás, Daniel Kaiser a Dalibor Balšínek.X: http://twitter.com/echo24czFacebook: http://twitter.com/echo24cz
Transcribe →
O sjezdu Sudetských Němců a historii jejich odsunu
3w ago00:22:59Tap to summarizeVelká část sudetských Němců podporovala Hitlerovu NSDAP. Srovnatelné procento Čechů ale podporovalo stalinistickou KSČ. Neměli být také odsunuti kvůli hrůzám stalinské diktatury?Veřejná debata o vhodnosti nebo nevhodnosti konání sjezdu sudetských Němců v Brně potvrzuje, že existuje jedna minulost a mnoho historii. Každá ze stran líčí poválečný odsun Němců úplně opačně a líčí ho tak, aby to vyhovovalo jejím současným politickým cílům. Jde o typickou politickou instrumentalizaci historie pro současnou agendu. Sjezd v Brně byl zástupný problém a postoje k němu jasně kopírují štěpení politické scény na národně-konzervativní a liberálně-kosmopolitní směr. Platí, že čím více je kdo proti EU, tím byl větším odpůrcem konání sjezdu v Brně. Čili o nějakou objektivní historickou pravdu vůbec nejde.Pikantní ovšem je, že nejvíce protiněmeckou notu hrají ti politikové, kteří zároveň podporují německou AfD. Pokud z Německa hrozí nebezpečí ve vztahu k Benešovým dekretům, je to od AfD. SPD je s nimi v jedné europarlamentní frakci a zároveň horuje proti Sudetoněmeckému krajanskému sdružení.Na územích zemí Koruny české žilo přes 600 let smíšené obyvatelstvo a až na ojedinělé okamžiky žilo v klidu a míru. Až formování občanské společnosti v 2. polovině 19. století vedlo k vzniku moderních nacionálních identit, které začaly být vůči sobě čím dál nevraživější. Tak byla německá menšina po roce 1918 přinucena žít v národním státě Čechoslovaků, přičemž jejich postavení – trefně vystižené historikem Igorem Lukešem – nebylo zcela rovnoprávné. Nebyli majiteli domu, ale jen nájemníky. Do toho přišla velká hospodářská krize, která měla v pohraničí daleko ničivější dopad. Je tedy celkem pochopitelné, že když sudetští Němci viděli hitlerovskou propagandu spektakulárních úspěchů a slyšeli na „Heim ins Reich“, zatímco v ČSR je nic podobného nečekalo.Odsun Němců navázal na trend očišťování společnosti od tzv. nezdravých elementů, který začal v závěru třicátých let a pokračoval až do let padesátých. Nejdříve byli na řadě demokraté, liberálové, Židé a Romové, pak Němci, třídní nepřátele a reakcionáři. Podporou bezpráví se tak čeští demokraté sami oslabili. Není v tom tedy žádné národní sebemrskačství, když si to na základě historických pramenů přiznáme. Česká republika tím rozhodně nebude ohroženější.
Transcribe →